Stroje a počítače už v dneÅ¡ní dobÄ› pÅ™ebírají mnoho lidských činností, což velikou mÄ›rou pÅ™ispívá k neustálému zdokonalování, protože stroje jsou navrhovány a programovány tak, aby pracovaly rychle, pÅ™esnÄ› a efektivnÄ›. Rostoucí nahrazování lidí roboty vÅ¡ak vyvolává i obavy.

Stačí si vzpomenout na industriální revoluci v 18. a 19. století, kdy zaniklo nespočet pracovních míst a lidé byli nuceni stÄ›hovat se za prací do velkomÄ›st. Se vznikem a neustálým zdokonalováním umÄ›lé inteligence můžeme hovoÅ™it také o industriální revoluci, avÅ¡ak ponÄ›kud jinak zaměřenou. Průmyslová revoluce byla pÅ™edevším technologická, díky níž přístroje nahrazovaly človÄ›ka tam, kde byla zapotÅ™ebí manuální práce.
Dá se ale pÅ™edpokládat, že nastávající průmyslová revoluce, pokud to takto s nadsázkou označíme, bude spíše intelektuálního rázu. UmÄ›lá inteligence může poskytnout takové množství revolučních zmÄ›n, o kterých se nám zatím může jen zdát.

PÅ™edstavme si běžnou situaci, kdy ukládáme na internet nebo do počítače nÄ›jaká data, knihy, důležité dokumenty, vÄ›decké články atd. Když text uložíme, text je relativnÄ› bezpečnÄ› zálohován a je možné se k nÄ›mu kdykoliv dostat pomocí sdílené, celosvÄ›tové internetové sítÄ›. Počítače a počítačové systémy vÅ¡ak text jako takový nechápou, a tudíž má hodnotu pouze pro nás – lidi. Zcela jiná situace by vÅ¡ak nastala, kdyby byly počítačové systémy tak inteligentní, že by text chápaly. Byla by to velmi vážná situace. Přístroje by nám pak byly schopné odpovÄ›dÄ›t v podstatÄ› na jakoukoliv otázku a my bychom si nemuseli pročíst ani jediný článek či knihu, abychom dostali odpověď na naÅ¡i otázku, protože by vÅ¡echno vÄ›dÄ›ly.

OvÅ¡em, byly by pak mnohem chytÅ™ejší a vzdÄ›lanÄ›jší než kdokoliv na svÄ›tÄ›, což je pro lidi, jakožto tvůrce počítačových systémů docela ohrožující. UmÄ›lá inteligence je v současnosti pÅ™edmÄ›tem mnoha závažných debat, jelikož pÅ™i dosažení určité hranice inteligence se může začít chovat tÅ™eba jako jeden z nás.