Kolumbova džínová loď
Prvopočátky džínů máme spojeny s Divokým Západem konce 19. století, ale jejich kořeny sahají mnohem dále. Tkaninu, ze které se vyráběly, znali už ve středověku. Prý z ní měla plachty i Kolumbova loď Santa Maria. Tato pevná látka z bavlny, později nazývaná denim (podle francouzského města Nîmes ), se barvila indigem na modro. Pojmenování nejoblíbenějších kalhot 20. století se pak odvozuje od italského přístavu Janov (francouzsky Gênes, odtud jeans). Tamní prostí lidé nosili již v 17. století oděvy z denimu, jak dokládají obrazy umělce nazývaného Mistr modrých džínů.
Nesmrtelné levisky
Světový fenoménby se jen těžko zrodil, nebýt obchodníka s látkami Leviho Strausse a jejich odběratele Jacoba Davise. Ten začal šít pracovní kalhoty s kapsami zesílenými cvočky. Oba muži si nechali v roce 1873 nápad patentovat a zrodila se značka působící dodnes. Nový kus oděvu si hned získal oblibu pro svou praktičnost, odolnost a cenovou dostupnost-stál jen 1 dolar. Byl to ovšem oděv pro pracující vrstvy, žádný muž z lepší společnosti by si jej neoblékl. Brzy začaly džíny vyrábět i další společnosti.
Jak neženské!
V průběhu 20. století pronikly džíny i do šatníku pracujících žen. Od mužské varianty se lišily zapínáním na boku. Mnozí ale považovali dámské džínové kalhoty za nevhodné. Americká návrhářka Anne Fogarty hlásala, že „pokud si chce žena udržet svého manžela, nikdy by neměla nosit džíny.“
Rebelové
V 50. letech přijímají džíny za svou „uniformu revolty“ teenageři. Vzorem jim byly filmové hvězdy typu Jamese Deana. Prvně v historii nehleděla móda na národnostní, majetkové a genderové rozdíly. Ani v dalších desetiletích neztratily džíny na popularitě. Střih s nohavicemi do zvonu stal jedním ze symbolu hippies a od let sedmdesátých se džíny nosily masově. V 80. letech frčely mrkváče a uměle roztrhaný a plesnivý vzhled.
Nejsou rifle jako džíny
V socialistických zemích nošení džínů vyjadřovalo rovněž ideologický protest. Oficiální propaganda je coby západní produkt neschvalovala. V SSSR byli z kšeftování s džíny obviněni Ian Rokotov a Vladislav Faibišenko, což je spolu s dalšími „přečiny“ dovedlo až na popraviště. Na konci šedesátých let se i v Československu začaly vyrábět napodobeniny džínů. Říkalo se jim texasky nebo rifle. Šily se z montérkoviny či z rypsu a do opravdových džínů měly daleko. Majitelé si je alespoň vylepšovali nášivkami a cvočky. Plísňáče se podomácku vyráběly za pomoci Sava. Originální džíny méně známých značek bylo možno sehnat v Tuzexu. Nebo je propašovat z ciziny. Až od roku 1983 se v ČSSR začaly šít džíny Lee Cooper.
Fenomén
Dnes si můžeme vybrat z ohromného množství značek a střihů. Klasika je však klasika. Dokládá to i fakt, že se již přes sto let úspěšně prodává Strausseho model levisek 501, charakteristický poklopcem na knoflíky.